Aleš Sedláček

Co Vás zaujalo na myšlence parlamentů a NPDM? Proč jste se rozhodli s nimi spolupracovat?

Parlamenty mě zaujaly po té, co jsem měl možnost se potkat na živo s jejich volenými zástupci, členy. Byl jsem překvapený, jak svou činnost berou zodpovědně a s nasazením. Nechtěl jsem se smířit s tím, že parlament, co by struktura, je pouze diskusním fórem. To by mi přišlo málo. Vždy mě zajímaly spíše konkrétní výstupy, než struktury. Po nějaké době jsem byl pak mile překvapen, když jsem se seznámil s projekty, které jednotlivé parlamenty dělají na lokální úrovni. Zajímavá byla i aktivita NPDM Kniha k dětským právům. Dnes mi na parlamentu přijede pro ČRDM důležité i to, že se jeho prostřednictvím můžeme propojit i s jinou skupinou mladých lidí, než jsou organizovaní v členských sdruženích ČRDM

Jaký má dle Vašeho názoru fungování parlamentů a participace dětí a mládeže význam v rámci ČR i světa?


Myslím, že význam v ČR i světě je obdobný. Parlamenty pomáhají k propojování aktivních mladých lidí. Vytvářejí demokratické prostředí, ve kterém svoje členy kultivují a vzdělávají neformálními metodami. Přispívají k nabídce smysluplných volnočasových aktivit.

Co byste vzkázal mladým lidem, proč se do činnosti v parlamentech zapojit? 


Těm, kteří rádi spolupracují na zajímavých věcech a jsou lační po nových informacích, těm, co hledají inspiraci pro činnost ve své škole, městě, komunitě, těm, co se chtějí učit diskutovat a pilovat svůj projev, bych řekl, ano, parlamenty jsou jednou z možných smysluplných cest.
 

Blanka Lišková

Co Vás zaujalo na myšlence parlamentů a NPDM? Proč jste se rozhodli s nimi spolupracovat?

O existenci NPDM jsem před nástupem do České rady dětí a mládeže věděla pouze to, že existuje. S činností NPDM jsem se tedy seznámila něco málo před deseti lety a tím, že jsem před tím působila v úplně jiné oblasti a na „děcka“ jsem měla trošku jiný pohled,  byla jsem velice mile překvapena. Aktivní postoj mladých k různým otázkám mě postupně přiměl k tomu, že jsem se snažila více poznávat jejich projekty a alespoň trošku pomoci s jejich propagací hlavně na Bambiriádě a trochu pomoc při pořádání kulatých stolů.

Jaký má dle Vašeho názoru fungování parlamentů a participace dětí a mládeže význam v rámci ČR i světa?

Myslím si, že význam jak na domácím či světovém poli je velký. NPDM hájí zájmy mládeže a pomocí různých projektů se snaží mladé lidi upozorňovat nejen na jejich práva, ale i povinnosti, diskutuje s mladými lidmi o různých problémech a tím pádem mohou ovlivnit dění od základních článků až po dění na celorepublikové úrovni.

Co byste vzkázala mladým lidem, proč se do činnosti v parlamentech zapojit?

Každý by měl mít právo vyjádřit se k určitým problémům nebo říct svůj názor. Každého by mělo zajímat co se kolem něj děje, a to ať v kladu či záporu. Každý by měl mít snahu něco změnit k lepšímu. Jako hlavní výhodu vidím právě v tom, že pro děti i mladé lidi je vstup do  parlamentů tou správnou cestou. Zde mají možnost řešit různé slasti i strasti a společně pak mohou dokázat nebo se i dozvědět spoustu zajímavých věcí.

Eva Vaníčková 

Co Vás zaujalo na myšlence parlamentů a NPDM? Proč jste se rozhodli s nimi spolupracovat?

Jednoduchá odpověď – je to škola demokracie v praxi, která také výrazně přispívá k rozvoji sociální a emocionální inteligence dětí a proto jí velmi držím palce. Dobrá spolupráce přináší benefit pro obě strany, obě se dozvídají a učí něco nového a ve vzájemné symbióze mohou vytvářet větší a vyšší hodnoty. V současné době cítím, že tomu tak je v partnerství s NPDM a jsem tomu velmi ráda.  

Jaký má dle Vašeho názoru fungování parlamentů a participace dětí a mládeže význam v rámci ČR i světa?

Parlamenty a participace dětí a mládeže všude ve světě, a věřím, že i u nás, připravují děti pro smysluplný pohyb ve veřejném prostoru a odpovědnost za svůj život. Jde o nenásilnou formu výchovy, která je nejvyšším možným uměním a děje-li se tak příprava na angažovanou dospělost, neznám lepší cesty.

Co byste vzkázala mladým lidem, proč se do činnosti v parlamentech zapojit? 

Jen ten, kdo má zájem o věci, které se ho - byť jen zprostředkovaně -  dotýkají, má chuť je ovlivňovat ve svůj prospěch a prospěch většiny, zvyšuje nejen komfort svého života, ale hlavně jeho prožívání a tím svůj pocit osobní pohody. To je  rozměr kvality života a každý má jen ve svých rukou, jak ji naplňovat a zvyšovat. 

Jakub Stárek

Co Vás zaujalo na myšlence parlamentů a NPDM? Proč jste se rozhodli s nimi spolupracovat?

Každý kdo chce něco udělat nad rámec toho, co musí a ve prospěch ostatních si zaslouží podporu. Mladým lidem je nutné ukázat, že politické rozhodování může vypadat i jinak, než nám ho servírují v dnešním tisku.

Jaký má dle Vašeho názoru fungování parlamentů a participace dětí a mládeže význam v rámci ČR i světa?

Mám pocit, že v první řadě stačí, když se sami účastníci obohatí a získají nějakou tu novou zkušenost. Na stranu druhou za dobu spolupráce jsem zaznamenal aktivní přístup parlamentů a např. komunikaci s volenými orgány města či kraje. Pokud se tak bude dít, tak právě v zastoupení mladých lidí při rozhodování o veřejných otázkách mají i pro ČR dětské parlamenty velký význam.

Co byste vzkázal(a) mladým lidem, proč se do činnosti v parlamentech zapojit? 

Pokud se mladí lidé chtějí naučit, jak vzít svůj osud a život do ruky už za mlada a pokud se chtějí naučit základy politické kultury (v tom dobrém slova smyslu) a chtějí udělat něco pro druhé, tak právě parlamenty jsou dobrým začátkem. 


Jiří Zajíc

Co Vás zaujalo na myšlence parlamentů a NPDM? Proč jste se rozhodli s nimi spolupracovat?

Už od poloviny 90. let minulého století mě čím dál tím víc trápilo, že mladí lidé v naší zemi se přestávají zajímat a natož starat o veřejný prostor, nezajímá je, co se děje v politice, pokládají za samozřejmé, že nerozumějí tomu, jak vlastně funguje demokratická společnost, jakou roli v ní hrají politické instituce, jakou média a jak to mohou lidé ovlivňovat. Trápilo mě to jednak jako člověka, který dospíval kolem roku 1968, kdy pro nás bylo naopak naprosto samozřejmé, že jsme se o politiku a veřejné dění zajímali velmi intenzivně už v 15, 16 letech. Současně mně to velmi vadilo jako skautovi, který se i ve svízelných poměrech komunistického režimu snažil vzdorovat tomu, aby se stal – byť jen svou zbabělostí a pasivitou – spolupachatelem lži a násilí, které ten režim nutně přinášel. A parlamenty dětí a mladých lidí byly v té celkově neutěšené situaci praktickým a dost nadějným nástrojem, jak aspoň některé mladé lidi „vtáhnout“ do zájmu o veřejné záležitosti a dokonce je vybavit zkušenostmi, znalostmi i dovednostmi, aby se mohli podílet na změně společnosti k lepšímu.

S NPDM (a jeho prostřednictvím i s parlamenty na „nižší úrovni“) jsem začal spolupracovat krátce poté, co jsem se stal ředitelem kanceláře ČRDM. Bylo to v době, kdy ještě Duha byla významným členem „konkurenčního“ Kruhu dětí a mládeže – a nabídka na spolupráci s NPDM při Bambiriádě, kterou jsem tehdy vůči NPDM učinil, byla v prvé řadě gestem „dobré vůle“: měla ukázat, že jsme schopní podpořit cokoliv kvalitního, byť to přichází od „konkurence“. Kruh dětí a mládeže se záhy rozpadl, Duha se stala významným členem ČRDM, tehdejší představitelka NPDM Andrea Kožuchová viděla, že to s NPDM skutečně myslíme dobře – a tak se rozeběhla několikaletá spolupráce při pořádní tzv. kulatých stolů, kam jsem zval různé zajímavé osobnosti, které jsem znal ze své předchozí redaktorské činnosti a o nichž jsem byl přesvědčen, že mají šanci získat důvěru mladých lidí a mají jim co říci. Pro mě samotného to bývala povzbuzující setkání s mladými lidmi, kteří na rozdíl od většiny svých vrstevníků projevovali skutečný zájem o to, jak naše společnost vypadá a co se dá dělat pro její uzdravování. 

Jaký má dle Vašeho názoru fungování parlamentů a participace dětí a mládeže význam v rámci ČR i světa?

Albert Schweitzer (ten významný lékař, který založil nemocnici v gabunském Lambaréné) mimo jiné napsal: „Náš svět by vypadal úplně jinak, kdyby lidé zůstali věrní svým ideálům z doby, kdy jim bylo 14 let.“ Myslím, že to je právě odpověď na tuhle vaši otázku. Celý svůj dospělý život jsem se pohyboval mezi dětmi a mladými lidmi. Vím, že je v jejich srdcích mnoho dobra a touhy pro to dobro žít. Jenomže záhy poté, co překročí hranici dospělosti (a dneska mnohé děti už podstatně dřív), prohrají svůj zápas o naději, že stojí za to být věrně na straně dobra, protože je špína světa dospělých zaplaví ohromnou silou a nenajde se v jejich blízkosti nikdo, kdo by jim pomohl tomu vzdorovat. 

Ten, kdo má za sebou už z dětství a dospívání zkušenost, že se dá úspěšně dobro hájit, má mnohem větší šanci, že pak obstojí proti tlaku okolí, který člověku našeptává, že „stejně nemá nic smysl, protože se vždycky prosadí jen ti nejbezohlednější“. Proto je tak důležité, aby dítě a mladý člověk zažil, co je to dobrý oddíl – a také, že je správné se starat o druhé a pomáhat ve svém okolí. Dobře fungující parlament dětí a mladých lidí je skvělou školou demokracie. Demokracie není v prvé řadě hlasování, politické strany a politické instituce. To jsou jen nástroje. Demokracie je styl života, který vychází z přesvědčení, že každý člověk je bytostí natolik kvalitní, aby byla respektována jeho lidská důstojnost a měl právo spolurozhodovat o tom, co se týká všech. Skutečná demokracie není možná bez lidí, kteří si včas osvojili toto přesvědčení a ovládají účinné metody pokojného hledání řešení toho, co se týká celé společnosti. To, co dnes zažíváme ve veřejném prostoru, je smutnou ukázkou toho, jak to dopadá, když tyto předpoklady splněné nejsou. Nápravu mohou přinést jen lidé, kteří zažili, že demokracie založená na úctě k druhým a sdílení společných hodnot je ve skutečnosti mnohem účinnější, než karikatura demokracie založená „chytrosti“ a diktátu momentální většiny.

Co byste vzkázal(a) mladým lidem, proč se do činnosti v parlamentech zapojit? 

Svět, do kterého rostete, je – a ještě víc bude – velmi komplikovaný a náročný. Obstojí v něm jen ti, kteří budou mít dostatečně silnou vizi, kam by bylo třeba společnost směrovat, budou schopní se s ostatními účinně domlouvat a hledat řešení, která berou v potaz důstojnost všech, budou dostatečně odvážní, aby se nelekali překážek, které se jim určitě budou stavět do cesty, budou trpěliví, když vše nepůjde tak, jak by chtěli, neztratí důvěru v to, že dobro je silnější – že Pravda s Láskou nakonec skutečně vítězí, „i když to dá fušku“ (TGM) A k tomu vám výrazně může pomoct dobrý oddíl a dobrý dětský parlament, jichž budete členy.

Linda Štucbartová

Co Vás zaujalo na myšlence parlamentů a NPDM? Proč jste se rozhodli s nimi spolupracovat?

Zástupce NPDM jsem měla možnost poznat během jejich vystoupení na konferenci Forum 2000 v roce 2011.  Zaujalo mne vysoce profesionální vystupování zástupců NPDM a šíře témat, kterým se věnují.  V případě tématu internetové bezpečnosti jsou s problematikou daleko lépe obeznámeni než generace jejich rodičů či generace mých současných vrstevníků. Expertní pohled ovšem sám o sobě nezaručuje, že si takto mladí lidé snadno získají autoritu a pozornost ať již z řad politiků či potencionálních sponzorů.  Proto jsem se rozhodla nabídnout vybraným zástupcům NPDM workshopy na zdokonalení prezentačních dovedností.  U mladých lidí totiž platí dvojnásob, že je důležité nejen to, co člověk říká, ale rovněž jakým způsobem. 

Jaký má dle Vašeho názoru fungování parlamentů a participace dětí a mládeže význam v rámci ČR i světa?

Parlamenty mladých lidí a celkově veškeré projekty zvyšující participaci ukazují mladým lidem v praxi staré známé pravidlo – chcete-li změnit svět, začněte sami u sebe. Velmi často jsou to právě mladí lidé nositeli či iniciátory změn. Zapojení do aktivit v rámci společnosti již v době studií na základní škole vnímám jako zásadní na základě své vlastní zkušenosti. Sametovou revoluci jsem prožívala jako třináctiletá, po boku své o deset lest starší sestry, která se aktivně podílela na práci stávkových výborů vysokých škol.  Já jsem se alespoň podílela na účasti na demonstracích, rozdávala jsem trikolory a debatovala se spolužáky o dění ve škole.  Tímto vznikla jistá potřeba aktivně se podílet na dění kolem sebe. Významem občanské společnosti jsem se dále zabývala ve své diplomové práci v rámci tématu analýza české transformace.  Během svého působení na MZV jsem se zúčastnila několika volebních misí OBSE jako krátkodobý pozorovatel a v současnosti spolupracuji s NPDM a jsem členkou Rotary Club Prague International.  Ráda bych zmínila příklad Dánska, kde není možné ukončit střední školu bez odpracování 500 hodin věnovaných dobrovolnické práci.  Takto nastavený systém umožňuje mladým lidem pochopit fungování a vliv jak politické sféry, tak občanské společnosti.  Fungování parlamentů přispívá k výchově k aktivnímu občanství, které mylně většinová populace zaměňuje s účastí či čím dál tím více s neúčastí u voleb jedenkrát za čtyři roky.      

Co byste vzkázal(a) mladým lidem, proč se do činnosti v parlamentech zapojit? 

Aktivní účast Vám přinese nejen mnohé znalosti a zkušenosti, které se Vám budou hodit v dalším studijním i pracovním životě, ale rovněž Vám dá reálnou zkušenost ovlivnit dění kolem sebe – a to už za to stojí! Získáte spoustu nových přátel a zjistíte, že lidé, kteří se angažují ve prospěch druhých, jsou nejen úspěšnější, ale hlavně i šťastnější a spokojenější.

Michal Urban

Co Vás zaujalo na myšlence parlamentů a NPDM? Proč jste se rozhodli s nimi spolupracovat?

V poslední době můžeme čím dál tím více pozorovat trend, že lidé jsou čím dál lhostejnější k tomu, co se kolem nich děje. U mladých lidí je tato lhostejnost ještě daleko markantnější. Proto se snažíme podporovat projekty, které „aktivizují“ mladé lidi a ukazují jim, že má smysl být aktivní a že každý z nás má možnost ovlivňovat, co se kolem nás děje. NPDM je jedním z těch projektů, který tuto „akčnost“ mladých lidí podporuje. Proto doufáme, že z mladých lidí, kteří projdou NPDM vyrostou lídři, kteří tuto zkušenost předají svým vrstevníkům. 

Jaký má dle Vašeho názoru fungování parlamentů a participace dětí a mládeže význam v rámci ČR i světa?

V čase krizí a špatných hospodářských výsledků se daleko více daří extremistickým názorovým proudům. Nejlepší prevencí je vychovávat zejména mladou generaci k toleranci a respektu k odlišným názorům druhých. Když účastníci dětských parlamentů poznají již v raném věku, že na stejnou věc mohou existovat různé názory a že se dobře vedenou diskuzí dá dojít ke kompromisním návrhům, dokáží si lépe utvářet vlastní názory a hodnoty a nebudou tak jednoduše podléhat jednoduchým kampaním a nebudou se rozhodovat na základě zkratkovitých a tendenčních informací. Zároveň poznají, že nejsou pouze pasivní pozorovatelé toho, co se kolem nich děje, ale že mají možnosti, jak aktivně ovlivňovat své okolí.

Co byste vzkázal mladým lidem, proč se do činnosti v parlamentech zapojit? 

Každý má život ve svých rukách. Proto by mělo být cílem každého z nás neustále na sobě pracovat a rozšiřovat si vědomosti a dovednosti. Mladí lidé sice tráví většinu svého času ve škole, ale někteří využívají svůj volný čas velmi pasivně. NPDM je jednou z možností, jak si ten volný čas užít, ale zároveň se i něco nového přiučit. 

Ondřej Mocek

Co Vás zaujalo na myšlence parlamentů a NPDM? Proč jste se rozhodli s nimi spolupracovat?

Myšlenka parlamentů je sama o sobě velmi zajímavé téma. Mladí lidé se sami ve svém volném čase zajímají o své okolí, obětují svůj volný čas a skrze všechny úskalí se snaží něco dokázat. Celá idea parlamentů je daleko komplikovanější, nicméně i výše zmíněné stačí k tomu, aby člověk byl fascinován tou mnohdy živelnou silou mládí a rozhodnosti něco změnit. Důvod proč spolupracovat je tak velmi snadný – být součástí této úžasné myšlenky a zároveň pomoct mladým lidem, aby si lépe vydobyli své místo na slunci

Jaký má dle Vašeho názoru fungování parlamentů a participace dětí a mládeže význam v rámci ČR i světa?

Parlamenty, nejen že pomáhají prosazovat zájmy mladých, ale zejména připravují mladé lidi na jejich budoucí život. A zkušenosti Vám nikdy nikdo nevezme. Osobně vidím obrovský přínos těchto organizací nejen v krátkodobém, ale zejména dlouhodobé horizontu, kdy dokáží rozvíjet osobnosti mladých lidí a lépe je připravit na jejich následný život. 

Co byste vzkázal(a) mladým lidem, proč se do činnosti v parlamentech zapojit? 

Vzkázal bych jim, že za pokus nic nedají. Parlamenty jim mohou vzít maximálně trochu osobního volna, ale dát ji mohou mnohé.