Z deníku mladé delegátky: Bazén – ideální pracovní prostředí

24.04.2017 19:29

Den třetí

Probouzíme se do překrásného dne. Počasí jako stvořené pro lenošení u bazénu. Ne pro nás. Bohužel. Ve skupině klasicky začínáme o deset minut později. Jedná se o klíčový den – konečně se dostáváme k vymýšlení konkrétních návrhů na implementaci, tedy na praktické kroky, které povedou ke zlepšení dané problematiky. Pomocí brainstormingu přemýšlíme nad formami, které by se daly využít, jakým způsobem toho dosáhnout a na koho hlavně cílit. A abychom byli pozitivněji naladěni, přesouváme se k bazénu. Konečně jsme se dočkali. Musíme však slíbit, že se stejným, ne-li vyšším nasazením budeme pokračovat. Dohodnuto!

Přichází zásadní zlom, my se dělíme do skupinek a vytyčujeme si jasný cíl: vybrat si jeden nápad z předchozího brainstormingu a dát mu konkrétnější podobu. Můj parťák, Bulhar Petar, se mě snaží přesvědčit, abychom se věnovali mobilní aplikaci. I když chvíli váhám nad dalšími variantami, nakonec souhlasím. Dáváme se tedy do práce. Komu by měla aplikace sloužit, co by měla obsahovat, kdo všechno by měl být zapojen do procesu vývoje, kolik to bude stát, jak dlouho to bude trvat… Potýkáme se se skutečně zapeklitými otázkami. Ty se nám nakonec podaří vyplnit do „Action card“, tedy akční kartičky, která půjde přímo do rukou kompetentních osob.
Odpolední část věnujeme hlavně konzultacím s ostatními skupinkami, poukazujeme na nejasné informace, ale taky chválíme. Nicky z Belgie nám třeba představuje návrh její skupiny, který zavádí nauku o duševním zdraví do školních osnov. Další skupina se zase nechala inspirovat návštěvou u maltského komisaře a navrhují příručku první pomoci. Nezdá se to, ale čas nám uteče opravdu rychle a my se dostáváme k rozhodnutí, který z návrhů za nedlouho odprezentujeme dalším účastníkům konference. Jednoznačně vítězí příručka. A jakou formu zvolíme? Tu nejzábavnější, krátkou scénku. Už při zkoušení se smějeme, v reálu pak slyšíme v některých částech scénky smích v celém sále. Pokládáme to za úspěch. Spokojeně a s napětím tedy sledujeme prezentaci nápadů, které vzešly z ostatních workshopů.

Konference sice ještě oficiálně nekončí, ale dnešní večer pro nás znamená poslední společně strávené chvíle mimo konferenční místnost. Večer se nese nejen v duchu loučení, ale zároveň v duchu oslav. Oslav toho, co se nám za poslední rok a půl podařilo udělat. Když nad námi okolo jedenácté vypuká ohňostroj doprovázený Ódou na radost, je pocit štěstí i jakési nostalgie o to intenzivnější.
 
Michaela Doležalová, velvyslankyně NDPM